YMCA Braník
O nás > Akce > Stalo se > Sponzoři > Site map
home e-mail
>Odkazy na další fotografie
>Pražské jezy 2015
>Albánie 2015
>Pecka 2015
>Úhlava 2015
>Kwisa 2014
>Ležérní kajakové povyražení
>Sázava 2014
>Pecka 2013
>Dunajec 2013
>Dunajec 2013
>Vodácké řádění 2013
>Hron 2012
>Otava 2012
>Pražské jezy 2011
>Morava 2011
>Velká vodička - S Gedeónem na Lužnici 2011
>Malá Vodička 2011
>Sázava 2011
>Vavřinecký potok 2010
>Ploučnice 2010
>Otava 2010
>Sázava 2010
>Černá Hora 2010
>Lužická sedmdesátka 2010
>Velikonoční koupání 2010
>Vavřinecký potok 2009
>Podkarpatská Rus
>Vůz 2009
>Vodička 2009
>Vltavský maratón
>Divoká Orlice
>Karibik
>Vůz 2008
>Balt 2008
>Křivoklát 08
>Vodička 2008
>Bezděz 2008
>Otava 2008
>Vltava 07
>Slovensko 07
>Vůz 2007
>Cyklo Bóbr
>Bóbr
>Vodička 2007
>Otava 2007
>Jezy 2006
>Lost
>Beta 4.42
>Amazonka
>Rallye
>Vodička
>Lužnice
>Okolo Prahy
>Otava 2006
>Everest
>Kwisa
>Kwisa II.
>Hory 2004
>Pražské jezy
>Dunajec
>Dunajec II.
>Giro
>Otava
>Vůz 2003
>Rumunsko
>Rumunsko 2003
>Zlatá řeka
>Ploučnice 2002
>Otava 2002
>Hory 2000
>Hory 1999
#Dobytí Everestu (hory 2005)
Z fiktivního deníku naší výpravy...

Je pondělí 26. prosince.

Naše expedice dorazila k úpatí Mount Everestu. Po pár diskuzích a zvažování veškerých okolností mezi vůdci expedice je vybráno vhodné místo pro základní tábor. Místo jsme zvolili na okraji ledovce Khumbu pod velkým skalním výstupkem, který jak předpokládáme nás bude chránit před větrem a snad možná i před lavinami. Práce je sice plno, ale do večera již stojí všechny stany, včetně přenosné horské chaty, kterou donesli naši Šarpové. Brzy se jí začíná z neznámých důvodů přezdívat Stáj, ale tak jako tak se stala hlavním útočištěm před všemi rozmary počasí a také naší improvizovanou společenskou místností A dokonce je i na místě většina materiálu i přes všechny problémy s tažnými zvířaty. Jen Štěpán se musel zdržet v dole Nánče Badžáru.Všichni ale doufáme, že se k nám brzy připojí až vyřídí poslední přepravu důležitého materiálu do základního tábora.

Úterý 27. prosince

Ráno nás vítá ostrým severozápadním větrem. Přes noc nasněžilo 10 cm nového sněhu a mrzne je -3 stupně pod nulou. Díváme se na to s obavami, jestliže sněží v základním táboře, jaké to asi bude nahoře na Mount Everestu ? Přes všechny naše obavy vyrážíme vzhůru. Jsme rozděleni do čtyř hlavních horolezeckých skupin a každá má své úkoly. (Skupiny jsou pojmenovány podle prvních národností, které lezly v Himalájích. Máme tu Brity, Italy, Švýcary a dokonce skupinku Čechů.) Je potřeba postavit první dva výškové tábory a prozkoumat přístupovou cestu ke třetímu. Úkol to není snadný, ale opět se podaří všem to do večera zvládnout. Skupina Britů, která je nejdál ze všech a nocuje v  II.výškovém táboře, úkol splnila výborně a tak připravila cestu ke III. výškovému táboru. Dalo jim to hodně práce, neboť při průzkumu narazili na velkou ledovcovou trhlinu, kterou museli zabezpečit duralovými žebříky.

Je středa 28. prosince.

Vítr v základním táboře utichá. V noci dorazil z Nanče Badžáru Štěpán, a tak organizujeme rychlý výstup se zásobami do II. výškového tábora. Spolu se Štěpánem přijel i Tomáš a přivezl různé vědecké přístroje. Z jeho stanu se ihned stává výpočetní centrum základního tábora. Skupina Britů buduje III. a IV. výškové tábory na konci ledovce Khumbu. Lidé ze skupiny Italů a Čechů mají drobné problémy s aklimatizací. Proto se rozhodli sestoupit níž, aby nabrali nové síly. Švýcaři mezitím vynesli většinu potřebného materiálu do III. výškového tábora a tím se stal naším nejvýše položeným skladištěm. Máme zde dostatek jídla, fixních lan a stanů pro další postup. Všechno jde zatím výborně, myslím, že pokud se nic vážného nestane budeme schopni 30. prosince dosáhnout vrcholu. Jediné co nám zatím dělá starosti je to ohromné množství sněhu.

Čtvrtek 29. prosince.

Počasí se nelepší, stále sněží. První skupina podporována ostatními se pokouší postavit poslední V postupový tábor, z kterého by se už mělo zaútočit na vrchol. U prvních účastníků se již projevují příznaky vyčerpání nebo výškové nemoci. Jakub musel zůstat v III. táboře, neboť již dva dny neustále kašle. Ostatní postupují podle plánu nahoru. Britové s Italy zajistili postup mezi IV. a V. táborem fixními lany. Večer je v V. výškovém táboře připravena skupina Švýcarů zaútočit na vrchol. Jsou aklimatizovaní a vládne mezi nimi výborná nálada. Kyslíkové přístroje jsou připravené. Jediné, co potřebujeme, je dobré počasí, tak na dva tři dny. Předpověď je podle nepálského rozhlasu nejasná.

Pátek 30. prosince.

Ráno nás mile překvapilo počasí, je výborné v V. výškovém táboře je jasná obloha, teplota -3 stupně Celsia a téměř žádný vítr. To jsou až neuvěřitelně výborné podmínky na vrcholový výstup. Švýcarská skupina je ve výborné kondici a vydala se k vrcholu. Severní hřeben zdolávají v rekordním čase. V 10:00 jsou na "Hillaryho výšvihu", který bez problému zdolávají a ve 13:00 jsou na vrcholu Mount Everestu. V 19:00 se bezpečně vracejí zpět do V. tábora.

Ostatní skupiny povzbuzeny tímto výkonem chtějí dosáhnout vrcholu další den. Jsou také ve výborné náladě a sázejí se mezi sebou, která tam bude první.

Sobota 31. prosince.

Počasí nám stále přeje, teplota je optimální a vítr slabý. Skupiny se vydaly k závěrečné fázi, tedy k výstupu na vrchol. Jako první stanuli na vrcholu ve 12:00 Britové a o půl hodiny později také skupiny Čechů a Italů. Pocit to musel být úžasný, být na "Střeše světa" , vidět tu nádheru?

Není ale čas na dlouhé zdržování, rychle vrcholové foto a hned se musí jít dolu.

Je pondělí 1. ledna.

Poslední den naší expedice. Atmosféra je dobrá ale trochu smutná, neboť už musíme jet domů. Bouráme stany a balíme ostatní materiál do batohů. Domorodci Rút, Kit, Martin a Kristýna se od nás oddělují již v základním táboře. Ostatní z nás pokračují do Nanče Badžáru, odkud nám jel autobus až na Smíchov.
#Fotogalerie>Automatické přehrávání
Webdesign Silicium Interactive  Administrace Tadeáš Friedrich