YMCA Braník
O nás > Akce > Stalo se > Sponzoři > Site map
home e-mail
>Odkazy na další fotografie
>Pražské jezy 2015
>Albánie 2015
>Pecka 2015
>Úhlava 2015
>Kwisa 2014
>Ležérní kajakové povyražení
>Sázava 2014
>Pecka 2013
>Dunajec 2013
>Dunajec 2013
>Vodácké řádění 2013
>Hron 2012
>Otava 2012
>Pražské jezy 2011
>Morava 2011
>Velká vodička - S Gedeónem na Lužnici 2011
>Malá Vodička 2011
>Sázava 2011
>Vavřinecký potok 2010
>Ploučnice 2010
>Otava 2010
>Sázava 2010
>Černá Hora 2010
>Lužická sedmdesátka 2010
>Velikonoční koupání 2010
>Vavřinecký potok 2009
>Podkarpatská Rus
>Vůz 2009
>Vodička 2009
>Vltavský maratón
>Divoká Orlice
>Karibik
>Vůz 2008
>Balt 2008
>Křivoklát 08
>Vodička 2008
>Bezděz 2008
>Otava 2008
>Vltava 07
>Slovensko 07
>Vůz 2007
>Cyklo Bóbr
>Bóbr
>Vodička 2007
>Otava 2007
>Jezy 2006
>Lost
>Beta 4.42
>Amazonka
>Rallye
>Vodička
>Lužnice
>Okolo Prahy
>Otava 2006
>Everest
>Kwisa
>Kwisa II.
>Hory 2004
>Pražské jezy
>Dunajec
>Dunajec II.
>Giro
>Otava
>Vůz 2003
>Rumunsko
>Rumunsko 2003
>Zlatá řeka
>Ploučnice 2002
>Otava 2002
>Hory 2000
>Hory 1999
#Dunajec 2004

V plánu jsme měli přejít hřeben Oravské magury, nevysokého slovenského pohoří mezi Malou Fatrou a krásnými Západnými Tatrami, známějšími jako Roháče. Po přechodu hřebenu měl následovat přesun k řece a pokračování po vodě až do Noweho Sacze v Polsku, odkud jsme se měli navrátit zpět.

Vše začalo - jak už se stává dobrým zvykem - u květin na pražském Hlavním nádraží. Všichni účastníci se dostavili, nezapomněli potvrzení o bezinfekčnosti ani jiné důležité věci a tak jsme mohli vyrazit. Zamávali jsme Eustácovi z druhého turnusu a našim dvěma vedoucím - Brainovi a Joeovi, kteří se neúčastnili přechodu hor, ale zajišťovali dovoz lodí. Dojeli jsme do Dolného Kubína, kde jsme zanechali loďáky na spřízněné faře, nabádáni zdravotníkem jsme se namazali krémem a vyrazili vzhůru na hřeben Oravské Magury.

Ačkoli se ve vlaku pořádně vyspal jen málokdo, byli přeesto všichni plni sil. Díky tomu, že jsme nebalili stany apod. jsme vyšli opravdu docela brzy ráno, a ještě štěstí, že děti nevědely, do čeho jdou. Stoupání, pak nějaký čas mírné stoupání, pak stoupání následované ostrým stoupáním po sjezdovce a pak ještě závěrečné stoupání. Je to tak - náš hřeben byl vysoký okolo 1300 metrů nad mořem - ale my jsme startovali z 460 m.n.m. Dlouhý výstup nám ale ulehčovalo krásné počasí a pěkné výhledy na zdejší hornatý kraj. Cestou jsme potkali jedno hezké stádečko ovcí, a dva turisty - což byla opravdu vyjímka - po zbytek pobytu v horách jsme již turistu nepotkali - a podotýkám, že jsme chodili po značených cestách! Oběd se konal až na hřebeni, a většina z nás rychle zapomněla na vynaloženou námahu a užívala si toho krásného místa. Dopřáli jsme si pořádný odpočinek a někdy kolem druhé hodiny vyrazili dál. Pěknou cestou po hřebeni jsme došli až do sedla Príslop, kde jsme našli vhodnou loučku na přenocování a také hodné lidi, u kterých jsme nabrali vodu. Jen co Tomáš postavil velký stan, začlo pršet! A tak jsme všichni zalezli pod dlouhé "áčko", rozdělili si liháčky a začli vařit. Vaření i intezivní lihové aroma všichni přežili, někteří si to dokonce vychutnávali... Večerní čtení bylo pro mnoho z nás dokonalou ukolébavkou po dlouhém a namáhavém dni.

Dopoledne dalšího dne - po mnoha mnoha hodinách, než jsme se sbalili a nasnídali - jsme vyrazili dál. Přešli jsme pár luk, jeden opravdu blátivý výstup v lese a byli jsme opět na hřebeni. Cesta byla opravdu hezká, taková klasická horská pěšinka, klidné lesy střídané horskými loukami, otevírající výhledy do kraje. Šli jsme dál a dál a tak se nakonec přece jen došlo k nevyhnutelné události - vystoupali jsme na poslední horu Oravské magury, nazvané Magurka. (jak jsem později zjistil, toto jméno má na slovensku spousta hor...) A právě kousek pod touto horou jsme našli úplně skvostné místo na stanování - spontánně jsme se rozhodli zde zakotvit, vyslali jsme akční tým pro pitnou vodu a opět jsme stihli postavit "stan" dříve než přišel večerní déšť. Dokonce jsme si ještě všichni stačili uvařit dobrou večeři - někteří měli svíčkovou a druzí kung pao, samozřejmě s rýží. I tento den jsme četli jeden z příběhů z vybrané knihy.

Dalšího dne jsme konečně uzřeli Oravskou přehradu a kopec, který nám schovával Trstenou. Rozešli jsme se se značkou a vzali to přímo přes kopec. Když jsme se přehoupli přes hřeben louky, otevřel se nám ještě krásnější výhled na Roháče. V Trstené jsme zcela náhodou potkali Braina s Felicií, vezoucí lodě. V Trstené nás čekala další zkouška - z trochu jiného soudku: jak se nacpat i s bagáží do malého autobusu, společně asi s dvacítkou dalších lidí. Řidič pravil, že pokud se do uatobusu dokážeme vecpat, že nás vezme. A my to dokázali...

Autobus nás dovezl na hranici, odkud jsme se prošli zvláštní polskou vesnicí (byly v ní tři druhy domů - všechny ze dřeva, vypadalo to jako skanzen) po silnici až k lodím - do Czarného Dunajce.

Vybalili jsme si věci a pohorky poslali společně s batohy do Dolného Kubína, okdud se nám obratem vrátili lodní pytle. Ještě že nepršelo! Otravovali nás hordy zlých komárů a navíc jsme další ráno zjistili, že nám chybí několik pádel. Tomáš zareagoval pružně - vyrobil nové - s využitím kusu kbelíku jako...ehm...jako toho kusu pádla, který se obvykle noří do vody...

Vyjeli jsme, neboť zase tolik pádel nám nezcizili. Jely 4 palavy, asi 4 plasty a jedna laminátová loď. A Joe na singl kanoi. Horní tok Dunajce byl zajímavý - řeka tekla mnoha různými rameny a bylo vidět, že koryto má velkou rezervu na jarní nadílky z úpatí Vysokých Tater. Jejich panorama bylo přímo pastvou pro oči. První štreka nebyla příliš dlouhá - v podstatě zanedlouho po výjezdu jsme vpluli do Noweho Targu a na jeho konci jsme se utábořili. A umyli!

Měl bych také připomenout kvalitní práci našich kuchařek a kuchařů - dobré večeře, dobré snídaně, a ten poslední den...hmmm, ale o tom až později :-)

Další den jsme dopluli k přehradě Czorstyn a utábořili jsme se zhruba v její třetině. Přes noc jsme drželi hlídky, stejně jako v Nowem Targu.

Dalšího dne nás čekalo překvapení - z našich deseti lodí se staly dva katamarány a my mohli plachtit po přehradě...

Nevynechali jsme ani návštěvu hradu Czorstyna. V té době ale začalo pršet a my se myseli ještě přeplavit na druhý břeh... inu, co se dalo dělat, trochu jsme zmokli, na druhé straně jsme si dali oběd, lodě byly převezeny pod přehradu, a my jsme se na místo našeho dalšího tábořiště přesunuli pěšky.

Probudili jsme se do mlhavého rána, počasí se ovšem zlepšovalo. Čekaly nás Pieniny. Na jedné straně řeky Polsko, na druhé Slovensko. I když dnes, v době, kdy jsou oba státy v Unii to už není tak sledované místo. Pieniny byly krásné, užili jsme si několika pěkných peřejí.. ale těch plťárů!!! A těch turistů... něco jako Ječná ulice v Praze... Kličkovali jsme mezi pltěmi až do Kroscienka, kde na nás čekalo další tábořiště, tentokrát oficiální kemp.

V Kroscienku jsme využili příznivých cen zdejších zmrzlin, velkých veder ke koupání v Dunajci a zkoušení stability palav. Zůstali jsme na dvě noci - další den jela jedna část naší družiny znovu sjíždět Pieniny, zbytek relaxoval v kempu, kde jsme uspořádali slepeckou olympiádu. V ní se výrazně prosadil Honza Michna, obzvlášť zajímavé bylo jeho vítězství v Popelčině práci - přebírání třech typů malých předmětů - koleček, čtverečků a trojúhelníčků. Družina sjíždějící znovu Pieniny se vrátila nadšená. Ale perlou tohoto dne bylo večerní grilování, jež zajišťovala Bára a snad i "předvečeřní" scénka o možném původu vodáka v provedení Pavla, Braina a Joea.

Poslední "vodácký" den byl náročný - štreka dlouhá 40 km a na závěr ještě pečlivé houbičkování lodí, aby pro druhý turnus byly pěkně čisté :-) Jelikož já jsem řídil doprovodné vozidlo, nemohu Vám vylíčit zážitky z vody, nicméně se ke mně doneslo, že tento poslední úsek byl úplně nejlepší - největší peřeje atd.

Potěšil mě, že se docela vydařil i poslední, resp. předposlední den - sobota, který byl vysloveně cestovní. Ráno zabalit, přesun na nádraží, odjezd na Slovensko - ovšem přes Poprad - vyskočit v Kraľovanech - zaskočit pro batohy do Dolného Kubína (kde jsme potkali Eustáce z druhého turnusu, který jel naložit lodní pytle) - vrátit se zpět do Kraľovan a odtud konečně do našeho oblíeného velkoměta...

Celá výprava tedy proběhla úspěšně, jsem zvědav, která řeka to bude příští rok...

Pavel Kukačka

I. turnus v číslech

Termín: 30.5. - 11.6. 2004, z toho 3 dny puťáku 6 dní sjezd Dunajce, zbytek přesuny vlakem
Počet účastníků:Na pěším přechodu 20, na vodě 22
Složení účastníků:14 dětí, 8 vedoucích
Nejmladší účastník:Standa Šimčák: 9 a půl roku
Nejmenší účastník:Jakub Michna: 131 cm, 25 kg
Nejdelší účastník:Jára Beran cca 199 cm (možná i víc)
Vedoucí:Tomáš Bedrník - šéf
Růt Vávrová - zástupce šéfa, šéfkuchař 2. směny
Petr Brain Kulhavý - šéfřidič, fotograf, webmaster
Bára Stralczynská - provianťák
Zuzka Bedrníková - hospodář, šéfkuchař 1. směny
Pavel Kukačka - felčar, mapový špión
Štěpán Vávra - silou oplývající mladík
Jakub Joe Čierný - špión II. turnusu, vodácký šéf v záloze
Čtení:„Deset setkání“, Eva a Pavel Dolejší
Přechod Oravské Magury
Středa 30.5. Čtvrtek 1.6. Pátek 2.6. Sobota 3.6.
  • 21:20 Odjezd z Prahy hl.n. rychlíkem Ľaborcem
  • 7:10 příjezd do Dolného Kubína přes Kraľovany
  • Odnos loďáků na faru (1km)
  • 9:30 zahájení puťáku ve výšce 470 m.n.m.
  • Dosažení vrcholu hřebene v 1305 m.n.m. přes Chatu na Kubínskej holi. 3 horští vlci zdolávají Minčol 1394 m.n.m. Přes Kubínskou hoľu 1346 do sedla Príslop 807m.n.m
  • I.bivak v sedle na louce.
  • 10:00 ze sedla Príslop na hřeben.
  • Po hřebenu na sever přes Budín 1221 až k Magurce 1112
  • Pod Ostrým vrchem II. bivak v 980 m n.m. u kapličky.
  • 9:00 odchod směr Oravská Přehrada.
  • 12:?? dorážíme do Trstené.
  • 14:40 odjíždíme mikrubusem směr hraniční přechod Suchá hora.
  • 5:05 překračujem hranici do Polska. Skládáme batohy na hromadu a jdeme nalehko 10 km do Czarného Dunajce.
  • 18:15 shledání s Brainem, Joem, autem a vlekem s loděmi a erárem.
První čtení příběhu podle Lukáše 2:8-20 Jan 1: 35-51
Vzdálenost 18km Vzdálenost 21km Vzdálenost 10+10km

Převýšení nahoru: 924m

Převýšení dolů: 537m

Převýšení nahoru: 414m

Převýšení dolů: 241m

Převýšení dolů: ???

Sjezd Dunajce na lodích
Neděle 4.6. Pondělí 5.6. Úterý 6.6. Středa 7.6. Čtvrtek 8.6. Pátek 9.6.
Czarný Dunajec - Novy Targ Nowy Targ - Debno (přehrada) Debno - Stromovce Wyzne (plavba na katamaránech ; prohlídka hradu Czorstyna) Stromovce Wizne - Kroscienko (Pieniny) Odpočinkový den; Zájemci - 2. sjezd Pienin; Slepecká olympiáda; grilování kuřat; Divadlo o Hospodinových darech pro Adama Kroscienko Nowy Sacz; mytí lodí, vyfukování Pálav
21,5 km 15 + 2 km 6 + 1 km převoz přes přehradu 22,5 km 19 km 41,5 km
Čtení o slepém Bartimeeovi Čtení o spuštění chromého ze střechy Mt 9,1-8 Čtení o Šimonovi z Kirény Lk 23,26
Cesta domů
Sobota 10.6. Neděle 11.6.
Cesta vlakem: Nowy Sacz - Stará Ľubovna, Stará Ľubovna - Poprad, Poprad - Kralovany, Kralovany - Dolny Kubín (vyzvednutí baťohů na evangelické faře), Dolny Kubín - Kralovany, Kralovany - Praha Ráno příjezd do Prahy, rozloučení
Auto - Joe a Brain odjíždí s veškerým erárem do Czarného Dunajce, kde vše předávají Eustácovi
Večer na nádraží v Kraľovanech: čtení o Pavlovi po maturitě (novodobý příběh)

#Fotogalerie>Automatické přehrávání
Pohoda v pánském kupé.

Přestupování v Kraľovanech.
Snídaně na nádraží v Dolném Kubíně.
'Pojďte ke mně všichni...'
Na faře v Kubíně z nás mají radost...
Malou hromádku věcí si u vás necháme.
Začátek Oravské Magury.

Výhledy ze hřebenů.
To je pohodička!
První aklimatisační zastávka.
Prudce nabíráme nadmořskou výšku.
Výhled na Chočské vrchy, vpravo Velký Choč.
Mistrův autoportrét.
Děckááá, už bude oběééééd!
Polní manželské lože.
Stavíme si lóóóžnici.
Prosím, můžete se nastěhovat.
Čekáme až v motorestu otevřou a dají nám vodu (sedlo Prislop).
Celotáborový popelář Rút.
Kávový dýchánek.
Prokop našel hřiba - Bára měla smaženici.
Druhý, prodloužený bivakový tunel.
My se zabydlíme všude.
Štěpán učí dívky vařit.
Teplá jídla po celý den - firma Rybáček & Rybáček.
Lesní bufet 'V závětří'.
Polívka se vaří, maso na talíři ...
Večerní scenérie.
Vstávat a cvičit!
Taky si dáváš do pohorek brýle?
A ponesem si každý svoje!
Holkýýý, já mám v rukávu škvorááá!
Musíš to nejdřív složit přesně na 3/7, pak to ještě přeložíš na 2/5 a nakonec to po větru sroluješ.
Hvězdné války pod Magurkou.
Jára nandal černé pohorky a Kryštof začíná dělat sed-lehy.
'Elegance je u mě až na prvním místě, Violo'
Mračna se stahují nad Oravskou přehradou.
Vo co, že to nepřeplaveš.
Návrat z křovíčka.
Z kopce ti to jde, ale do kopce si funěl, co? TY nás budeš fotit!
Všichni až na Davida.
Přehradu vidíme celý den, ale pořád je stejně velká.
Pohled zezdola na Magurku. Tak tam jsme spali.
A po tom hřebeni jsme sešli.
Štěpán má nový model batohu s nožičkama.
Tak co? Spadne z toho něco?
Na obzoru Roháče. Přesný popis u Prokopa.
Velký Choč.
V mikrobusu z Trstené na Suchou Horu.
Potlesk pro pana řidiče.
Roháče, pohled z polsko-slovenské hranice.
Expediční auto na cestě.
Tábor na louce pod Czarným Dunajcem.
Tak takhle má vypadat táborové ohniště.
Tomáš s vlastnoručně vyrobeným pádlem.
Hlavice je přímo řezbářská práce.
Standovo pádlo má premiéru.
Na vodě si nohy odpočinou...


Souboj s vrbičkami.


Jediný Jára se jim vyhnul...
To není reklama na hodinky, ale na ještěrku.
Kuba stopuje.

'Pobřežní hlídka' Joe.

Šéfřidič poprvé na vodě.
Rút projíždí esíčko nad Debnem.
Štěpán se smrtí v očích projíždí peřejí.

Jára relaxuje a háček dělá co může.

Standa odpočívá po náročném sjezdu.
Brainovi se zapalujou stehna.



Tomáš staví katamaran.
Ještě pověsit plachtu a můžeme vyrazit.
Každý správný kapitán má svého nosiče.
Pohoda na palubě.
Loď na levobokůůů!!!
Za chvíli je dojedeme a přepadnem.
Bára přistižena jak si místo kormidlování čistí zuby.
Vichřice přervala plachtoví.
Járo, přestaň pádlovat a napni plachtu!
Plachtoví obnoveno.
Jede se na nás podívat kolemjedoucí plachetnice.
Turisti na parníku z nás mají velikou atrakci. Takové plavidlo ještě neviděli.
Kormidelníci při své práci.
Blížíme se ke hradu.
Připravit na invazi, výsadek za 10 sekund!
Trosečníci přistáli v podhradí.

Skasáváme plachty. Dvojčata.
Nahoře na hradě.

Začalo pršet, tak velíme k ústupu.

Záchrana zachránce na začátku Pienin.
Pltě používáme jako slalomové branky.
Tri Korunky - dominanta Pienin.



Štěpán machruje v proudu.
Tomík předvádí eskymáka.
No, ještě má co trénovat...
Výhled na hory a přehradu z auta.
Kdo maže, ten jede!
Štěpán a jeho harém.
Pořádnej náklon - to je základ!


Vodáků tu je jak na Vltavě.
Chceš dostat pádlem?
To je záběr jak na závodech.
Joe rozverně kormidluje.
Dost bylo srandy a teď vážně.

Štěpán zápasí s vlnami.
A tady se Štěpán prásknul, tak se snaží dostat z proudu.
Holky se zatím smějí - ještě netuší, že v příštím momentu zprava přijde silný proud, který je převrátí.

Joe frajeří před kamerou.
Jůůů, to jsou vlny!
David se marně snaží utopit - zapomněl si sundat vestu.


Zatímco neúnavní borci sjíždějí znovu Pieniny, ostatní využívají volného dne ke slepecké olympiádě.
Tři na jednoho, že se holky nestydíte.
Nejlepší (je) večeře na vodě.


Eva v podání Braina. V pozadí vypravěč.

Eva získává nad Adamem navrch.
Zpátky k plotně.

Adam dostal od Hospodina deblkánoi a vede k ní svoji ženu.
Tomáš navádí do šlajsny.


Martin neohroženě vjíždí do bouřících vln.
Zuzka se Sárou v zápasu s běsnícím proudem.


Prokop se snaží z hracha udělat ponorku. Marně. Zapomněl sundat šprajdy.
Viola se marně snaží uhnout stříkající vodě a tak aspoň zvedá pádlo, aby zůstalo suché.

Katka nepádluje - ví, že to její zkušený háček zvládne sám.
Standa na přídi odpovědně navádí loď do proudu.

Klára na háčku mizí v blížící se vlně.
Gumotex - síla prožitku! Brouk pytlík - Joe.
Poslední nocleh ve vrbičkách u Noveho Sacze.

Ať vstávám kdy vstávám, probouzím se v 9.30.
Vidíš, už jsem se probudila.
Budíček v 5.45 nikomu nesvědčí.
Poprad - Tatry.


Vysoké Tatry.
Webdesign Silicium Interactive  Administrace Tadeáš Friedrich